Babiččiny pohádky
Ej, což je nám blaze, věru,
že je mezi námi
babička má, usměvavá,
s písní, pohádkami.
Skrčíme se u babičky
pěkně ve chumáči,
a babička vypravuje
k smíchu a zas k pláči.
Ach, babička vypravuje
tak milými slovy,
jak slepička pomáhala
svému kohoutkovi.
O dítěti osiřelém
ta je smutná, pane,
sotva začne, po tváři nám
drobná slza kane.
Potom začne o Palečku,
o maličkém hošku -
kdopak by se při té zkazce
nerozesmál trosku?
Ach, babička, ta to umí,
ta je mistr pravý -
Dej Ti Pán Bůh, babičko má,
dlouho, dlouho zdraví!
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
