Ze Sušice odešel jeden mladý rekrut do tureckých vojen. Často na svůj domov vzpomínal, když svou šavli míval při ruce. Jednou se s ní rozehnal po hejnu slepic, které se mu připletly na dvorku pod nohy. Na špičce zbraně zůstala krvavá šmouha. Ani si nevšiml. Druhý den bylo v sousedství pozdvižení. Někdo přepadl a posekal šavlí bohatého kupce tak, že vykrvácel. I hledali stopy zločinu, prolézali kdekterou chalupu, až se dostali do vojákovy světničky. A tam v koutě stála šavle se stopami krve. Ani se s ním nemazali a hned ho odvedli do vojenského vězení.
Trest smrti ho neminul. Nevinný mladík se hrozně trápil, až v posledku si vzpomněl na anděla strážného a k tomu se úpěnlivě obrátil v modlitbách. Potom uklidněn usnul pod svým pláštěm. Když se potom noční hlídka ujišťovala, s překvapením zjistila, že pod pláštěm nikdo není. Až druhého dne ráno zabušil vězeň zevnitř na dveře kobky. To bylo překvapení! A ještě větší úžas se zmocnil těch otrlých lidí, když jim odsouzenec vyprávěl svůj zážitek. Sotva prý zavřel oči, rozlilo se mu v duši podivné blaho a on spatřil anděla obklopeného září. Anděl jej uchopil za vlasy, prolétli vězením, vznesli se do výše a po chvíli stanuli na hoře, která se vypínala nad Sušicí. Je doma! Chtělo se mu výskat radostí, když vtom si uvědomil, že má na sobě vězeňské hadry a takto nemůže navštívit svou matku. I půjčil si plášť od pasáka, který nedaleko pásl ovce. Trvalo déle, než se osmělil a vešel do rodné chaloupky. Matka se ulekla, ale pak její radost neznala mezí. Nakonec ji přece přepadly starosti. Syn rozechvělou matku těšil a líčil jí svou cestu s andělem z vojenského vězení až sem. Matka se uklidnila a konečně spokojeně usedli kolem stolu.
Do té idyly se začaly ozývat divné rány, obraz domova se postupně rozplýval, až se voják zase probudil ve vězení. Vojáci měli pro svého druha také překvapení. Skutečný vrah se našel a vězení se nevinnému otevřelo. ~ Když se z vojen vrátil jako muž domů, vyprávěl o svém zázračném zachránění po celém městě. Na památku byla andělu strážci vystavěna na onom vrchu kaple a jemu zasvěcena.
Anděl Strážný nad Sušicí:
Poutní kaple Anděla Strážce na kopci nad Sušicí byla postavena v letech 1682–1683.
Jedna z legend vypráví o chlapci, který v lese sbíral jahody a šlápnul přitom na hada. Ten se mu obtočil kolem nohy. Hošík zkameněl hrůzou, ale záhy vedle sebe spatřil anděla, jenž se k němu s úsměvem naklonil. Had spadl na zem a zmizel. Chlapcovi rodiče prý nechali namalovat obraz Anděla Strážce a postavili tu malou kapli.
zdroj: Adolf Daněk, Rukopisná sbírka SOkA Strakonice - z projektu Ondřeje Fibicha: další pověsti najdeta na: povesti.knih-pt.cz
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
